Jednatřicetiletý Michal Kristen kandiduje v letošních volbách do vltavotýnského zastupitelstva ze čtvrtého místa pirátské kandidátky. Kromě jiných věcí a změn v komunální politice, je jeho hlavním cílem postarat se o správné a lidmi všeobecně přijímané řešení areálu Blanice. Vyroste na současném místě bytový komplex? Jak velké budou byty, jaké budou na místě služby, jak to bude vypadat, jací tam budou žít lidé? Vyroste místo Blanice úplně nová stavba a úplně nová městská čtvrť? Michal chce jako demograf a sociolog, profesí marketingový výzkumník, na tyto otázky odpovědět.

Michale, napřed spíš osobní otázka, narodil jsi se v Týně nad Vltavou? Ano. Jsem týnský rodák, nějaký čas jsem strávil v Mladé Boleslavi, studoval v Praze na Univerzitě Karlově a poté se s manželkou rozhodoval, kde budeme žít. Jsem rád, že jsme se rozhodli pro Týn. Oba jsme se zde narodili a chceme tady vychovat i naší dceru. Dávalo nám to větší smysl než zůstávat ve velkoměstě.

Proč kandiduješ do zastupitelstva, co je tvým cílem v politice?

V Týně to funguje tak, že tady jsou lidi v politice už celé generace, není tu žádná obměna, mnoho lidí je uzavřeno ve své maloměstské názorové bublině, aniž by přineslo něco nového, nějaký jiný pohled zvenčí, něco navíc. Tohle bych rád změnil. Myslím si, že je potřeba dát tomu nějakou energii, novou krev, nový pohled mladších generací.

Máš nějaký konkrétní cíl, čeho bys chtěl v Týně nad Vltavou skrze politiku dosáhnout?

Těch věcí, které se dají změnit, je hodně, ale za sebe se chci věnovat primárně Blanici. Jako demograf a sociolog bych chtěl přijít s expertním pohledem založeným na odborných posudcích a výzkumech, využít co nejlépe potenciál toho místa, protože ta příležitost je tam obrovská. Mám pocit, že současní politici jsou moc usedlí, chybí mi tam nadhled a schopnost podívat se na možná řešení, přijít s něčím novým. Navíc se málokdy stane, že město získá zdarma objekt v centru města takové velikosti a vzhledem k tomu, že Týnu od roku 2008 konstantně klesá počet obyvatel, je to také velká zodpovědnost politického vedení, jak s Blanicí naloží.

A ty tedy víš, co s Blanicí udělat?

Je to hodně komplexní věc, ke které je potřeba přistupovat z širokého úhlu pohledu. Já můžu mít nějaký názor, můžu říct, jakým způsobem by to mělo být uděláno, co se týká třeba sociálních skupin. Ze sociologie například víme, že není dobré stavět unifikované byty, protože tam pak bydlí i stejné skupiny obyvatel a může to vytvářet problémy. Je tedy potřeba velikosti bytů dobře namixovat, udělat ty byty tak, aby tam žili různé skupiny lidí, které se navzájem mohou obohacovat a přinášet městu jako celku pozitiva.

Je tam pak mnoho proměnných, jak ten objekt bude vypadat, jak bude celá ta čtvrť vypadat. To už je na jiných odbornících, než jsem já, ale je potřeba, aby tam byl někdo, kdo celý ten projekt bude řídit, kdo ty správné lidi, jako jsou třeba architekti, najde a propojí.

Jestli to správně chápu, tak v Blanici tedy budou především byty? To už je bráno jako fakt?

Momentálně to není úplně jasné. Je sice fakt, že v současném zastupitelstvu se již všechny politické strany shodnou, že v Blanici budou hlavně byty, ale z mého pohledu je v první řadě potřeba připravit zadání pro architekty. Na Hlinkách chybí sociální služby, není tam park, dostatek dětských hřišť a další věci občanské vybavenosti, takže je potřeba se na to podívat z celkového pohledu a říct si, co všechno tam chybí a jak to všechno propojit. Na to je nutné udělat průzkum i mezi lidmi.

Nešťastné na Blanici je, že to jsou vlastně paneláky z osmdesátých let a celý komplex byl vytvářen jako ubytovna. Není to úplně připravené pro moderní bydlení. Některé ty paneláky nemají třeba vlastní vchod a ve finále, když to celé propočítáme, tak rekonstrukce bude možná dražší než to celé zbourat a postavit kompletně novou čtvrť.

Co konkrétně bude následovat po podzimních volbách? Až budeš v zastupitelstvu. Pokusíme se vyjednat co nejlepší koalici, kdy je cílem, abych měl Blanici přímo na starosti, byl za celý projekt zodpovědný.

Jak dlouho to bude celé trvat? Než se začne s Blanicí vůbec něco dít?

Je velmi důležité celou věc komunikovat s lidmi z Týna, přijít s nějakým obecným návrhem toho, co je ideální řešení, co všichni pochopí a přijmou – komplexní zadání té čtvrti, všech potřeb města. Jakmile se na tom shodneme s veřejností i s odborníky, můžeme zadat architektonické zadání a poté, opět za účasti lidí, vybrat finální podobu. Během toho je samozřejmě potřeba hledat financování. Myslím, že to celé, celý ten proces, může trvat několik let, dejme tomu tři roky, ale jde o velmi hrubý odhad.

Máš představu, kolik to bude stát a kdo to zaplatí?

Moje současná představa, fakt ale v tuto chvíli jenom odhad, jsou jednotky miliard korun. Bude právě na budoucí politické reprezentaci, aby tyto peníze dle podoby výsledku architektonické soutěže, jak jsem ji popisoval, sehnala. Je to o novém přístupu, o snaze získat víc od Jihočeského kraje, státu, dotace od Ministerstva pro místní rozvoj, od Evropské unie. K diskuzi je také PPP projekt, to znamená část postavit společně s investorem, jemuž zůstane nějaká část bytů, které pak prodá.

Tím sháněním peněz se chceš tedy zabývat konkrétně ty?

Přesně tak. Pokud bych to místo člověka, který řídí projekt Blanice, zastával já, vnímám to jako samozřejmost, že k tomu patří i hledání prostředků. Město samo peníze nemá, ale jak už jsem řekl, sehnat se v rámci dotací dají a postavit novou moderní čtvrť můžeme. A doufám, že celý ten prostor vedle otáčivého hlediště, první věc, kterou vidíš, když do města přijíždíš od Českých Budějovic, bude nejhezčí místo v Týně nad Vltavou.