<h1>Průmyslová zóna</h1>
Pirátská strana pracuje na transparentnosti a rozkrývání kauz na všech úrovních správy. Na té komunální se tomu děje i v Týně nad Vltavou. Ačkoliv strana zatím není dosud zastoupena v obecním zastupitelstvu, její členové se aktivně věnují dění v obci a vyjadřují se k veřejným zakázkám. K nejzásadnějším problémům patří budování průmyslové zóny, které je plné otazníků.
Nejprve je nutné uvést základní informace. Město Týn nad Vltavou se rozhodlo za veřejné finance vystavět na 30 ha půdy rozsáhlou průmyslovou zónu. V době, kdy se začalo hovořit o konkrétní realizaci projektu, mělo dle starosty města Mgr. Milana Šnorka o účast zájem několik firem, mj. Richmont, Tünkers či Kovostroj. Infrastruktura v celé zóně byla uhrazena z prostředků obecního rozpočtu. Podle prvních odhadů se mělo jednat o částku převyšující 80 milionů korun, která samozřejmě musí přinést škrty v jiných oblastech. Mohlo by se zdát, že podpora průmyslu na malém městě, jakým je Týn nad Vltavou, je záležitostí veskrze pozitivní. Investice s sebou však nesla mnohá (i pro samotné zastupitele) nezodpovězená fakta, což mimo jiné dokazuje například mimořádné zasedání zastupitelstva, které svolala zmatená opozice. Už skutečnost, že sami zastupitelé jsou členy představenstev místních zásadních společností (např. Vltavotýnská teplárenská a.s.) nahrává jistým pochybám o věcném pohledu a čistém úmyslu v jejich rozhodnutí.
Provázanost obecních orgánů s firmami, kterých se investice přímo dotýká, nelze přehlédnout. Logicky, pokud má firmě, na jejímž chodu se významně podílí některý ze zastupitelů, plynout z výstavby průmyslové zóny zisk, neměl by se v takové situaci dotyčný zříct hlasování? Profit z veřejné investice odhlasované očividně neobjektivním členem zastupitelstva, v některých případech dokonce radním, vnímáme jako jasný střet zájmů. To vše se v Týně nad Vltavou děje s tichým přihlížením všech orgánů obce, včetně místního starosty. Podle Pirátů mají občané právo znát všechny podstatné informace, a to bez okolků.
Problematických pasáží je ve věci průmyslové zóny mnohem více. Výše zmíněná firma Tünkers nesídlí v Týně nad Vltavou, ale v nedaleké obci Chrášťany. Město Týn nad Vltavou tedy nemá nárok na daně z této firmy plynoucí. Proč by tedy mělo podporovat její růst? A proč raději místo velkých firem nepodporuje místní drobné živnostníky, kterých v týnských řadách spíše ubývá? Dalším argumentem podporovatelů projektu byl vznik nových příležitostí na pracovním trhu. V Jihočeském kraji je obecně velmi nízká nezaměstnanost. Přijímání dělníků do nových průmyslových hal má být plusem pro blízké okolí. Zmiňované firmy se ale zabývají obráběcími stroji, potřebují tedy pouze kvalifikované zaměstnance. Je jich ve městě dostatek? Opravdu Týn nad Vltavou potřebuje takový typ nových pracovních příležitostí? Nepřinese výstavba místo příležitostí na trhu práce spíše agenturní zaměstnance z krajů vzdálených, bez bližšího vztahu k Týnu, kteří rozvoji města nápomocni nebudou?
Město velikosti Týna nad Vltavou tedy investovalo desítky milionů korun z obecního rozpočtu do výstavby průmyslové zóny, ve které nalezly domov nové továrny místních velkých firem. Podpora drobných podnikatelů, rozvoj veřejného prostoru, jako například sídlišť, investice do výstavby komunikací či kultury přišly zkrátka. Půjčku na zaplacení této kauzy, která už teď, zdá se, byla úspěšně zametena pod koberec, má město platit v roce 2019 - po obecních volbách. Chytré řešení vychytralého propletence mezi komunální politikou a soukromými firmami. Otázkou zůstává, zda veřejná investice astronomické hodnoty přinesla užitek investorovi, tedy městu, či někomu jinému.