Byla to zvláštní revoluce v tom roce 1989. Navenek se politická reprezentace sice vyměnila, zákulisní hráči ale zůstali stejní. Prominenti bývalého režimu měli informace a konexe a dokonale využili zmatku po převratu. Získali pohádkové bohatství a s ním spojený vliv. Jejich myšlení se ale nezměnilo. Vytvořili kolem sebe klientelistické sítě a obsadili „svými“ lidmi klíčové pozice ve veřejných institucích (například úřadech, soudech, státních zastupitelstvích, policii a dalších). Tím si kromě klidu na odklánění veřejných peněz státu a Evropské unie zajistili i beztrestnost před zákonem. Pomocí úplatků nebo výhrůžek si pak zavázali politiky ve všech stranách napříč spektrem. Pravo-levé rozdělení tak ztratilo smysl, protože kluci se stejně dohodli tak, aby něco „káplo“ každému. Občan se tím pádem smrsknul na “věc”, která dostala jednou za čas iluzorní možnost volby a po zbytek volebního cyklu už nikoho nezajímala. Lidé s takovýmto myšlením nám vládnou dosud.
Jenže každá akce vyvolá reakci. Z trnitého křoví tohoto světa tak vyrostli Piráti. Lidé, kteří místo toho, aby drželi hubu a krok a zařadili se na výplatní pásku, jim začali do jejich systému házet vidle. Staré struktury to sice nikdy nepřiznají, ale začali se nás bát. A to z jednoduchého důvodu. Nemají na nás složky. Nenecháme se korumpovat ani penězi ani trafikami, navíc zveřejňujeme své schůzky s lobbisty na internetu. A tak si hledají jiné cestičky, jak nás očernit. Tu tvrdí, že jsme noví Kalousci, jindy nám zase teče mlíko po bradě. Ale nejjistější je, když zaútočí na nejhlubší lidské pudy a nazvou nás feťáky a anarchisty. Jsem zvědavý, co na nás vymyslí tady. Kdepak. Ve skutečnosti jsme jenom lidé, které nebaví život se dvěma tvářemi. Nechceme podvádět, domlouvat se za zavřenými dveřmi a uplácet ani být upláceni. Zato chceme, aby pravidla platila pro všechny stejně, bez ohledu na vliv a majetek. Aby se i chudý člověk dovolal spravedlnosti. Chceme společnost, která dokáže lidi ocenit podle jejich schopností a dovedností a která si jich váží. Chceme města, která budou ke svým občanům přívětivá, budou jim naslouchat a respektovat jejich názory. Chceme prostě žít ve světě, ve kterém se nebudeme stydět vychovávat naše děti.
Tvrdí o nás, že se nedokážeme zařadit na pravo-levém spektru politických názorů. To je pravda. Tohle dělení není v současné době na pořadu dne. Úkolem dnešních skutečných politiků je vrátit lidem v politiku důvěru. Proto jsme pro maximální otevřenost a transparentnost, nejen při nakládání s veřejnými prostředky, ale i při obsazování veřejných funkcí. Chceme dělat politiku pro lidi a pod dohledem lidí.<br /> A budeme radši chudí do konce života, než se nechat zařadit na výplatní pásku kmotrů. Už toho máme dost. Otočme kormidlem.